Dobrá zpráva pro opozdilce: I v srpnu lze ještě zasadit zeleninu

Exterier 12. srpna 2017 | 11:08 — Helena Malá
Většina zahrádkářů v srpnu sklízí plody své práce, ale pokud jste letos výsadbu zeleniny prošvihli, nezoufejte! Papriky ani rajčata sice už vypěstovat nestihnete, ale pořád ještě existuje mnoho zeleniny, kterou lze na zahradě vysadit i v druhém prázdninovém měsíci.
Dalších 5 fotografií v galerii
I v srpnu ještě můžete zasadit mnoho druhů zeleniny, na které si ještě letos pochutnáte. / Shutterstock

V srpnu můžete vysadit například saláty, polníček, roketu, špenát, mizunu nebo mibunu. Stihnete ale také klasické ředkvičky, méně obvyklou vodnici, případně i bílou nebo černou ředkev a karotku. Během srpna je možné vysazovat ještě okrasné mini papričky a mini chilli papričky. Pokud je však chcete sklízet letos, použijte předpěstované keříky. Když je navíc vysadíte do květináčů, snadno je pak v případě ochlazení přenesete domů.

Salát

Pěstování salátu není složité a nepotřebujete ani velkou zahradu. Klidně ho můžete vysadit třeba do truhlíku na balkoně. Stihnete například odrůdy Amur, Cassini, Rosemary, Larsen… Stihnete i salát zvaný dubáček, se zelenými nebo fialovými listy, jemně ořechovou chutí, který vyroste přibližně za 50 dnů od výsevu.

Nechce se vám dlouho čekat? Pak jděte s dobou a saláty nebo i jinou listovou zeleninu pěstujte systémem "baby leaf" – sklízet totiž můžete už kolem 30 dnů po vysetí a nemusíte čekat, než zcela doroste.

Systém "baby leaf" má mnohé výhody. Zatímco vypěstování hlávek salátu trvá 80 – 110 dní od výsevu, baby leaf salát můžete sklízet již 30 - 45 dní po vysetí. Navíc má další nezanedbatelné přednosti – nemusíte předpěstovat sadbu, semena vysejte přímo na pozemek. Konzumují se mladé a křehké listy, které jsou velice chutné a v nutřičních hodnotách nezaostává tato zelenina za ostatními saláty. Je ideální do salátových směsí s rajčaty, paprikou, okurkami, dá se jíst i samostatně s dresingem nebo s několika kapkami citrónu a s trochou olivového oleje.

Ředkvičky

Ředkvičky je ideální vysadit ve druhé polovině srpna. Mají totiž krátkou vegetační dobu, která se pohybuje mezi 30 až 40 dny, proto je budete sklízet už koncem září. Z mnoha odrůd volte například Tercii, Kvartu, Kvintu, Faraon, Violu apod. Potřebují propustnou půdu s dostatkem živin a vláhy, ale toto pravidlo se dá zobecnit i pro ostatní zeleninu.

Vodnice

Vyzkoušet můžete i vodnici (Primera), která vypadá jako poněkud přerostlá klasická ředkvička a dobře chutná, nebo bílou či černou ředkev (jejich vegetační doba se pohybuje kolem 80 dnů). Potřebují dobře propracovanou půdu do hloubky kvůli délce kořene, existují však i odrůdy s kořenem kulatým.

Špenát

Podzimní kulturu špenátu vysejte v polovině srpna. Využijte záhon, který je v polostínu nebo alespoň po část dne je mírně zastíněn. Přistínění alespoň částečně sníží vysoké srpnové teploty a rychlé prosychání půdy, které klíčícím semínkům špenátu nesvědčí. Udržujte záhon po dobu klíčení rovnoměrně vlhký. Můžete využít bílou netkanou textilii - odráží sluneční paprsky a zabraňuje nadměrnému výparu vody z půdy. Semena pro letní výsev můžete namočit a nechat 24 hodin v lednici, iniciují se v nich procesy klíčení. Takto nabuzená semena ale nesmí po výsevu proschnout. Špenát je i v našich zimách dostatečně mrazuvzdorný. Přezimující kulturu můžete vysadit v 1. a 2. dekádě září.

Mrkev

Zdá se to být nemožné, ale pozdě není ani na mrkev. Obecně má sice karotka delší vegetační dobu, ale když si pořídíte například semínka kulaté odrůdy Rondo a zasejete je přibližně v polovině srpna, můžete sklízet už koncem října. Vegetační doba této odrůdy je totiž kolem 75 dnů.

Kozlíček

Kozlíček patří mezi nenáročnou listovou zeleninu, kterou využijete na salát. Pěstuje se ze semínek nebo sazenic.

Roketa, polníček

Vyset lze i roketu, na které si pochutnáte zhruba za šest týdnů, nebo třeba polníček (Large Leaved) – ten však musíte zasít nejpozději v polovině srpna, abyste ho sklidili před prvními mrazíky - jinak by musel přezimovat na záhonku. 

Asijská exotika

Mezi méně známé druhy patří pikantní asijské listové zeleniny, které se označují jako greens. Vypěstujte si mibunu, mizunu, listovou neboli čínskou hořčici (Red Giant). I u ní můžete už zhruba 30 dnů od výsevu sklízet mladé listy, vhodné pro ochucení salátů, i když vegetační doba trvá zhruba dvakrát dlouho. Navíc jsou velmi zdravé, například mizuna mimo jiné obsahuje málo cukru, proto se doporučuje i diabetikům. Lahůdkovou zeleninu mizunu využijete nejen do salátů, můžete ji připravit i jako špenát. Listy obsahují hojně vitaminu C, draslíku a vápníku.

Komentáře
Reklama
Reklama

Mohli jste přehlédnout

Helena Houdová zapózovala se svojí babičkou: Ve dvaadevadesáti vypadá fantasticky!

Vyrobte si originální nástěnku na vzkazy či fotografie....

Nebezpečné vánoční mlsání: Nevhodné potraviny mohou být...

Červeného vína se nemusíte vzdát. Jen se ho naučte pít a...

Místo rozkvetlé zahrady zelený dům. Jde to i jednoduše

Špinavá okna lze umýt i v zimě. Jen je potřeba dodržet pár...

Zázrak jménem cibule. Královna kuchyně, která zaručeně...